Při bezvědomí

 

Bezvědomí je projevem poruchy centrální nervové soustavy a svými komplikacemi jako je zapadnutí jazyka, vdechnutí zvratků či krve, může ohrozit člověka na životě. Příčinou bezvědomí může být polytrauma, otřes mozku, nedostatek kyslíku v mozku, epileptický záchvat, cévní mozková příhoda, diabetes, těžká otrava (alkoholem, chemickou látkou), přehřátí organismu, úraz elektrickým proudem apod..

Pravidla první pomoci při bezvědomí

Postup při pochybách o stavu vědomí Abychom zjistili, zda postižený pouze nespí či zda se nejedná pouze o chvilkovou mdlobu, oslovíme jej, zatřeseme s ním, štípneme do paže, ušního lalůčku, silně zatlačíme na čelist pod uchem. Postup při reakci na bolestivý podnět a pochybách o účinném dýchání

  • postiženého položíme na záda na tvrdou podložku (na zem)a odstraníme všechna podložení hlavy
  • otevřeme postiženému ústa a zkontrolujeme, zda-li v nich není nějaký předmět, který by mohl bránit průchodnosti dýchacích cest (např. bahno u tonoucích, zvratky, ale i obyčejná žvýkačka nebo umělý chrup,…).
  • předmět opatrně z úst postiženého vyndáme; pokud se jedná o zvratky nebo bahno, odstraníme je tak, že jemně vytřeme dutinu ústní kolem dokola dvěma prsty obalenými kapesníkem.
  • odstraněním předmětů z úst dojde k uvolnění dýchacích cest. Postiženému provedeme záklon hlavy a/nebo předsunutí spodní čelisti. Pokud následuje zřetelný nádech, udržujeme průchodné dýchací cesty.
  • pokud jsou dechy velmi pomalé, začneme provádět umělé dýchání:

stiskneme nosní křídla postiženého a zhluboka vdechneme do jeho otevřených úst tak, aby se jeho hrudník zvedl. Pokud ucítíme odpor vzduchu, zbytečně nedýcháme více než je nutné, protože by vzduch putoval do žaludku, kde by došlo ke zpěnění obsahu a k následnému zatékání zvratků do uvolněných dýchacích cest. Pak ústa oddálíme, necháme jej vydechnout a celý cyklus opakujeme v rytmu 10 -16 x za minutu.

Postup při chybějící reakci na bolestivý podnět

  • v přítomnost další osoby požádáme o volání Zdravotnické záchranné služby.
  • postižený leží na zádech na pevné podložce má vyčištěnou dutinu ústní a provedli jsme uvolnění dýchacích cest (záklon hlavy a/nebo předsunutí spodní čelisti). Pokud následuje zřetelný nádech, udržujeme průchodné dýchací cesty.
  • dýchání musí být normální – tedy volné dechy s frekvencí aspoň jeden za 6 vteřin. Při zástavě srdeční mohou přetrvávat ojedinělé lapavé dechy (popisované jako „kapří“) asi jednou za 30 vteřin.
  • pokud postižený nedýchá, voláme sami zdravotnickou záchrannou službu a ihned po té zahájíme vnější srdeční masáž

postiženému přiložíme ruce kolmo k tělu, přibližně doprostřed hrudníku a energicky stlačujeme hrudník do hloubky 4 – 5 cm s frekvencí 100/min, tedy téměř 2x za sekundu. U dospělého zahájíme třiceti kompresemi a pokračujeme v rytmu 30 stlačení a dva vdechy. U dětí nejprve pětkrát hluboce vdechneme a pak pokračujeme rovněž v rytmu 30 stlačení a dva vdechy, stlačujeme jednou rukou případně jen dvěma prsty přiměřeně velikosti a věku dítěte, do hloubky přibližně 1/3 hrudníku. Oživování (resuscitaci) provádíme do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání zachraňujících, případně dokud postižený nezačne spontánně dýchat.

Postup u novorozenců a kojenců (do 1 roku)

  • po uvolnění dýchacích cest provedeme mírný záklon hlavičky, a to tím, že podložíme ramínka
  • při odstraňování překážky z dýchacích cest si dítě položíme bříškem na předloktí s hlavou mírně dolů a 2-3 prsty několikrát udeříme mezi lopatky
  • resuscitaci zahájíme 2-5 vdechy
  • provádíme metodou dýchání z úst do nosu a úst zároveň a vydechujeme obsah z našich úst
  • frekvence je 30 vdechů za minutu, postupem věku se snižují u kojence do 20 vdechů za minutu
  • místo stlačení je dolní třetina hrudní kosti, 1,5 cm pod spojnicí prsních bradavek
  • masáž provádíme 2 prsty nebo překříženými palci při obejmutí hrudníku dítěte
  • hrudník stlačujeme asi 2-3 cm
  • frekvence stlačení u novorozence: 120/min = 3:1
  • frekvence stlačení u kojence: 100-120/min = 30:2 Postup u děti od 1 roku přibližně do puberty
  • základní postup je obdobný jako u dospělého, ale musíme být šetrní – používat menší fyzické úsilí na stlačování, menší dechové objemy a rychlejší frekvenci
  • umělé dýchaní provádíme z úst do úst i nosu (dle stáří nemocného) dechové objemy jsou takové, aby se zvedal hrudník, ale zachránce nesmí dýchat proti odporu
  • technika nepřímé srdeční masáže je buď hranou dlaně jedné ruky, nebo oběma rukama
  • resuscitaci u dětí zahájíme pěti hlubokými vdechy, poté následuje 30 stlačení hrudníku, 30:2 Zahájení a ukončení resuscitace
  • včasné zahájení srdeční masáže je zásadní pro její účinnost. Při masáži okamžitě po pádu nemocného je naděje na uzdravení velmi vysoká.
  • jediným přípustným zdržením je volání Zdravotnické záchranné služby.
  • je-li postiženým dítě mladší 8 let, voláme Záchrannou službu až po 1 minutě masáže a umělého dýchání.
  • naopak, pokud je postiženým dospělá osoba (což je nejčastější případ), doporučuje se zavolat Záchrannou službu jako první věc, kterou uděláte. Zástava oběhu je v případě dospělých nejčastěji způsobena fibrilací srdečních komor, což nelze odstranit bez patřičného vybavení (defibrilátor) a s uplývajícím časem šance na záchranu rychle klesá.
  • obvyklé doporučení délky masáže je až do úplného vyčerpání či do příjezdu záchranné služby. Vyjma zvláštních okolností (podchlazení dítěte ve studené vodě a zástava způsobená elektrickým proudem) je však smysluplné provádět masáž asi 30 minut.
  • při obnovení základních životních funkcí (reakce na podnět, normální pravidelné dýchání) uložíme postiženého ho stabilizované polohy a neustále jej sledujeme.
  • pokud jsou životní funkce v pořádku, uložíme postiženého do stabilizované polohy
  • pokrčíme jeho dolní končetinu, která je blíže k nám
  • tlakem od sebe na koleno pokrčené dolní končetiny přizvedneme pánev
  • podsuneme horní končetinu postiženého, která je blíže k nám, pod jeho pánev
  • tlakem na koleno pokrčené dolní končetiny směrem k sobě a uchopením za jeho rameno vzdálenější horní končetiny přetočíme postiženého směrem k sobě na bok
  • tlakem na bradu a čelo zakloníme hlavu, obličej zůstane na položené horní končetině
  • Kdy neukládáme postiženého do stabilizované polohy:

při zlomeninách dlouhých kostí (pažní, stehenní) při poranění páteře – nezakláníme hlavu, ale provedeme „trojitý manévr“ při vyšším stadium těhotenství při poranění hrudníku, břicha a pánve

  • skutečná úspěšnost resuscitace kolísá mezi 2 až 10% (jde o pacienty, kteří jsou propuštěni v soběstačném stavu z nemocnice). V současnosti však v České republice provádí srdeční masáž přibližně pětina svědků srdeční zástavy.